Počteníčko

Z pohledu Elen:
Probudila jsem se. Koukla jsem na hodiny - bylo 6:07. Moment. Prudce jsem se zvedla. Byla jsem jinde než doma. Ihned jsem se podívala nas sebe. Naštěstí jsem byla oblečená. Najednou někdo vyšel ze dveží - asi od koupelny. ,,Harolde!" vykřikla jsem. Byl jenom v trenkách a v ruce měl kartáček na zuby. ,,Už si se vzbudila?" zeptal se jakoby nic. Nechápavě jsem zakroutila hlavou. ,,Prasáku, obleč se !" hodila jsem po něm deku. Přistála mu přímo na hlavě. ,,A jako co dělám u tebe doma ... sakra může mi někdo vysvětlit, co se stalo?" rozčilovala jsem se. ,, Může. Včera jsi byla opilá a závislá na vodce. Chtěl jsem tě odvést domu, ale nechtělas, bála ses. Tak jsem tě odvez k sobě a spalas se mnou." povyprávěl. ,,Lžeš! To neni pravad !!" vyhrkla jsem. ,, Máš snad jiné vysvětlení?" povytáhl obočí. Pokrčila jsem rameny. ,,A ... Nebylo mezi námi nic, že ne ?!" polekala jsem se. ,,Bohužel ne. Jen jsem se s tebou chvilku líbal na té párty..." ,,Cože??" vyjela jsem. Oklepala jsem se nad představou jak se s ním líbám. ,,Ale no tak, nepřeháněj. Zas tak hrozný to nebylo..." ušklíbl se. ,,Harry!"
Spakovala jsem se a koukla na hodiny. ,,Kde se to vůbec nacházim?"
,,U mě doma." odpověděl. ,,A kde přesně ?! Jak daleko jsem od domova ??" přišla jsem k němu. ,,Moc daleko ne. Ani ne 10 minut cesty autem..." zmumlal. ,,A pěšky?" založila jsem si ruce v bok. ,,Snad nechceš jít pěšky?!" vyděsil se. ,,A co jinýho mi zbejvá ?!" rozmáchla jsem ruce. ,,Jet se mnou ... " ,,No to jako zpomal. S tebou nikam nejedu." přerušila jsem ho. ,,A teď zdovo. Odcházím, ať to stihnu do školy." snažila jsem se ho obejít, ale zarazil mi cestu. Zkusila jsem to druhou stranou, zase. ,,Harolde!" křikla jsem. ,,Já tě pěšky nepustím!" řekl přísným hlasem, až jsem se ho málem lekla. ,,Tak pojedu busem. Kde je nejbližší zastávka?ů zeptala jsem se otráveně. ,,Naproti mého baráku." hleděl na mě bez výrazu. ,,Dekuju." odstrčila jsem ho a vyklouzla z pokoje. Rozhlédla jsem se. Jedinná rozumná cesta mi přišla jít dolů a tak jsem sešla dolu po schodech. Jakmile jsem zahlédla dveře, šla jsem k nim a nevnímala nic okolo. ,,Tak tentokrát jsi to ty? No nejsi špatná ..." zaslechla jsem za sebou hlas. Nevěřísně jsem se otočila. Stála tam nějaká paní, zřejmě jeho máma. ,,Jsem Harryho matka." přišla ke mně a podala mi ruku. ,,Elena. Ale promiňte, to bude asi nějakej omyl, já a Harry..." zrovna v tom okamžiku k nám přišel Harry. ,,Akorát se seznamujem." pousmála se jeho mamka. ,,Mami, ale ona není..." ,,Ale no tak. Mimochodem mi přijde fajn." přerušila ho. ,,Ale..." ,,Harry. Už jsi tu měl tolik holek a nikdy ses nestydil, tak proč teď?" nenechala ho promluvit. Vykulila jsem oči. ,,Co si dáte k snídani?" dodala. ,,Já si dám odchod." řekla jsem a rychle zmizela. Rozhlédla jsem se po zastávce. Právě přijížděl autobus. Rychle jsem přeběla silnici a nastoupila. Na štěstí to jelo ke mně domu.
Koukla jsem na mobil. Měla jsem 17 zmeškaných volání. Pane bože. Co jsem to provedla...

Přiklusala jsem domu a opatrně vstoupila. Nikdo tam nebyl. Vyběhla jsem schody do pokoje a co jsem neviděla. Mamka mi seděla na posteli a vlykala. Pustila jsem kabelku a běžela ji obejmout. ,,Elenko!" silně mě objala. ,,Měli jsme o tebe takovou starost! Táta je na policii." drkotala mezi slzy. ,,Moc mě to mrzí." zašeptala jsem. ,,Ale teď musím do školy. Pak ti vše řeknu." dala jsem jí pusu. Rychle jsem si připravila věci do školy a letěla na autobus. Stihla jsem ho.

Když jsem procházela okolo spolužáků, všichni na mě čuměli. Zahlédla jsem Nialla a ihned jsem k němu přiběhla. ,,Ahoj Nialle." pozdravila jsem ho. Mlčel. ,,Nialle?" zarazila jsem se. ,,Jakej si k tomu měla důvod ?!" vyjel na mě až jsem se lekla. ,,Co??" Absolutně jsem nerozuměla. ,,Co jsem ti udělal ?!" pokračoval. ,,Nialle, o čem to tu mluvíš ?!" ,,Nelži! Ví to celá škola!" zvýšil hlas. ,,A co??" nechápala jsem. ,,Že si spala se Stylesem. Doufám, že si s ním šťástná!" skoro se až rozbrečel. ,,Ale to neni pravda!!" rozkřikla jsem se. ,,Nelži. I si se s ním líbala. Na vlastní oči jsem to viděl! A já si myslel že jsi jiná..." jedna slza mu stekla mu stekla po tváři a otočil se. ,,Já s ním nic nemám !" Stekla i moje slza.
,,Ale prosím tě, klidně s ním buď. Mně už je stejně všechno jedno !" odcházel. ,,Nialle. Prosím!" rozbreela jsem se. ,,Miluju tě." zašeptala jsem. Otočil se, jakoby to slyšel, ale to bylo nemožné. Zahlédla jsem Harryho. Ihned jsem k němu šla. ,,Fakt ti děkuju!!" vlepila jsem mu facku. Měl ode mě červený otisk mé ruky. Vyběhla jsem ven, sedla si na lavičku a propukla v pláč. Slzy mi tekly proudem vodopádu. Najednou jsem ucítila něčí dotyk. Škubla jsem sebou. ,,Neboj, to jsem já." dřepl si a koukl na mě. Zvedla jsem malinko hlavu a uviděla Louise. ,,Neplakej. rozmaže se ti řasenka." pohladil mě po tváři a utřel slzy. Vstala jsem a on také. Nevydržela jsem to a vrhla se mu kolem krku. ,,To bude dobrý. Jeho to přejde." utěšoval mě. ,,Myslíš?" odtáhla jsem se od něj. ,,Já to vím. A podívej, táhmle jde Liam, jsou nejlepší přátelé už od dětství." ukazoval na kluka jak se žene ke škole. ,,Ahoj Louisi." pozdravil. Zastavil se. ,,Kdo to je?" podivil se. ,,Elena. Tvoje nová spolužačka." vysvětlil. ,,Aha. A copak se ti stalo?" vzhlédl ke mně. ,,Niall ti to asi řekne. A když ne, tak ti to potom řeknu já." řekl místo mě Louis. Liam povytáhl obočí. ,,Prostě se pohádala s Niallem!" dodal a přimhouřil víčka. ,,Dobře, ale pojďte. Nebo budou nadávat." pousmál se. ,,Pojď." vzal mě jemně za ruku. Liam byl ten tam.
Když jsme byli skoro u mé třídy, zvonilo. ,,Raději běž." pohlédla jsem na něj. ,,V pohodě." usmál se. Zaklepal s otevřel dveře. ,,Já jsem přivedl Elenu. Seděla na lavičce před školou. Má teď starosti."
Popostrčil mě do třídy.,,Děkuji Lousi." pousmála se učitelka. Poklonil se a odešel. Sklopila jsem pohled a došourala jsem se k Niallovi. Připravila jsem si a koukla na něj. Nepodíval se na mě. Jen si naštvaně hrál s propiskou. Přemlouvala jsem se, abych ho oslovila a něco řekla, ale nešlo to. Bála jsem se jeho reakce. ,,...Budete pracovat ve dvojicích." zaslechla jsem učitelku. Automaticky jsme já a Niall na sebe pohlédli. Liam, sedící před námi se na nás otočil.
Mlčky jsme se na sebe dívali a ani nemrkli. Všichni na nás zírali. Cítila jsem to. ,,Liame, na tebe nikdo nezbyl. Sedni si k Niallovi a Eleně." pronesla učitelka. Vytrhla nás tím ze zírání. ,,Pani učitelko..." ,,To je v pohodě." přerušil mě Niall. Přiměl se k úsměvu a já mu ho bez problémů oplatila. ,,A co se vlastně stalo?" otočil si židli k nám, takže jsme vytvořili trojici.
,,Vyspala se se Stylesem..." ,,Já s ním nic neměla!" vykřikla jsem. ,,Slečno Gilbertová. Uklidněte se, nebo vám dám poznámku!" výšila na mě učitelka hlas. ,,Pardon." pípla jsem.
,,Ty si spala se Stylesem?" podivil se Liam. ,,Ne!" štěkla jsem šeptem. ,,Kolikrát to mám ještě říkat?!" dodala jsem. ,,Ale vim, že jsem byla na párty a pak jsem se probudila u Harryho doma." pokračovala jsem. ,,Harry mi řekl, že jsem se opila a když mě odvážel domu, tak jsem prej vzlykala, že domu nechci a tak mě odvezl k době domu a spala jsem u něj. Prej mezi námi nic nebylo..." povyprávěla jsem. ,,...A na té párty se s ním líbala. Ale zřejmě byla pod vlivem alkoholu." dodal Niall. ,,Fuj! Taková nechutnost!" otřásla jsem se. ,,...Hej vy tam vzadu. Co jsem říkala?" pískla na nás učitelka. Všichni jsme mlčeli. ,,Ještě jednou vás napomenu a dám vám ty poznámky !" vyhrožovala. Raději jsme se stáhli.

Hodina byla nekonečná. Měli jsmedělat referát o literární postavě - jaká blbost. Ale s Liame to šlo celkem lehce. Ukázalo se, že je to snad nejlepší žák na škole. Možná chytřejší, jak sám Google.

Konečně zvonilo.
Všichni vyletěli ze třídy jak torpédo rovnou na přírodopis. Jedině já, Niall a Liam jsme šli v klidu. ,,Maliku ! Elen prosím zavolejte mi ho." poprosila mě učitelka. ,,Zayne!" křikla jsem. Bleskurychle se otočil, ale jakmile mě zahlédl, zase se otočil zpátky. Došla jsem až k němu. ,,Hej ! Mluvim na tebe." zatáhla jsem ho za kapuci a prudce otočila k sobě. ,,Máš jít za učitelkou." ukázala jsem gestem ke kabinetu. Hlouček u kterého stál Zayn se začal uchechtávat. ,,No a co. Jdi si za ní sama ty šprtko!" neodpustil si poznámku. Tak teď mě vážně naštval.
Napřáhla jsem se že mu jednu fláknu, ale přiběhl tam Niall a zastavil mě. ,,Běž za učitelkou." řekla jsem v klidu. Nevím proč mi to tak vadí, že za ní nejde. Jindy bych ho poslala někam. ,,Kolikrát ti mám říkat, že nikam nejdu." naklonil se ke mně a lehce mě švihl prstem přes nos. Automaticky jsem ho za tu ruku chytla a přitáhla si ho k sobě. Jakmile byla jeho hlava ve výši mé, chytla jsem ho pevně za ucho a táhla za učitelkou. ,,Au! Jsi normální ?!" vykřikl a snažil se vyprostit. ,,Nechtěls to po dobrém, máš to po zlém !" škubla jsem s ním.
,,Tady ho máte paní učitelko." usmála jsem se. Pustila jsem mu ucho a strčila do kabinetu. Automaticky si na něj sáhl. ,,Děkuji. Jsi velmi odvážná... můžeš prosím za sebou zavřít ?" řekla učitelka hlubokým hlasem. Mírně jsem se uklonila a vesele si to kráčela za Niallem. Stál poblíž hloučku co se mi smálo. ,,Ještě někdo mi bude odporovat?!" přimhouřila jsem víčka. Vrtěli hlavami. ,,Jdem?" otočila jsem se k Niallovi. Nevnímavě kývl. (pokračování příště)