Jdi na obsah Jdi na menu

Tajemství černého jezdce 2012 (part 1)

9. 8. 2020

......Najednou mě probudí hrozné výkřiky...Prudce vstanu a kouknu se co to bylo, nic neslyším, tak znovu zavřu víčka a po chvilce zase zaslechnu ten děsivý výkřik, jako kdyby tady někoho mučily... Dostala jsem strach a už jsem se nepokoušela usnout, jen jsem se držela blízko koně. Přesto jsem chvilkama usínala. Ráno na mě kůň zařekchtal. Málem jsem se lekla. Ta noc byla děsivá. Odnesla jsem zpátky deku do srubu a tam jsem zůstala stát. Byl tam čerství chleba namazaný máslem a džus. Nejdříve jsem nechtěla, ale pak jsem se přeci jen nasnídala, měla jsem hrozný hlad. Po snídani jsem šla ke koni, ale kůň tam nebyl. Marně jsem ho hledala - nic. Ani jsem nevěděla kde jsem, abych se vrátila domu. Tak se procházim po lese, jestli aspoň nenajdu houby... Nic nenajdu, tak se vrátím zpátky ke srubu. Sednu si na zem a čmářu do písku. Náhle nademnou něco zařechtá a funí mi na hlavu. Zvednu hlavu a otočím se. Za mnou na mě funí ten Frísák s kytkou v tlamě. Ta kytka vypadá jak poměnka. Kůň mi ji hodí k nohám. Já ji zvednu a čichnu si k ní. Hmmmm, ta ale krásně voní ! Kůň se mi pak pokloní, já celá zčervenám...Jako kdybych se mu líbila . Kůň mi dal pokyn abych si na něj nasedla, tak jako vždy poslechnu a už upalujem jak s větrem o závod, cestou si užívám tu krásnou krajinu kolem. Po dlouhé době zastavíme u vodopádu, jak to bylo v tom mým snu. Slezu z koně a napiju se vody z vodopádu...Najednou se se mnou začnou dít podivné věci.....( pokračování příště....)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář