Jdi na obsah Jdi na menu

Ztracená zaječice (part 2) 2012

9. 8. 2020

......... "Tak víš co Zajunko ? " povídá Lišmajka "Já ti pomůžu se dostat domů , Mamince snad nebude vadit, že jsem tě šla doprovodit domů.... Ale bude to tak minimálně 5 dní trvat tak si musíme někde sehnat svačinu a já si ještě přibalím deku a polštář..." A tak si obě dvě holky povídali, Lišmajka jí pověděla, že zažije mnoho dobrodrůžo a ukáže jí také nové věci...Zajunka jí pak poradila, co si má vzít s sebou na sebe a když už byli konečně připraveny, Lišmajka se ještě rozlučila s maminkou a vydaly se na cestu...Obě dvě nezbednice se po cestě spolu hašteřily a Lišmajka jí při tom ukazovala nové věci..."Vidíš ? Třeba támhle," ukazovala jí Lišmajka, " jsou srnky a pasou se, podívej...A hele! támhle k nim přibíhá sreneček ! chi chi chi.....Jak jsou rozkošní! " a Jak tak Lišmajka ukazovala Zajunce nové a nové věci, došli až na pole...Tam jí Lišmajka popohnala a obě běželi na slaměné balíky... To se ale dovyřáděli ! Skákaly z jednoho balíku na druhej a dávali si závody... "Schválně Zajunko, kdo doskáče jako první támhle na ten poslední balík! Kdo vyhraje, je nejllepší skokan na světě, platí ?" "Platí " Uzavřela sázku Zajunka..." 3, 2, 1, START!" Obě dvě začaly skákat jako o život ... ve vedení je Zajunka, vždyť je to taky zajíček, ušáček.... chi chi chi, cha cha cha, obě dvě se smějí...Ale,Ale, Ale Lišmajka ji dohání, už ji skoro má...Ale nepodařilo se jí to, Zajunka byla o chloupek v cíli dřív než Lišmajka, " To není fér, ty máš dlouhé nohy !" škebí se Lišmajka. " Ale nene, tys byla taky dobrá, umíš pěkně skákat, chi chi chi." Děkuji" špitla Lišmajka," Ale už bychom měli vyrazit, ať aspoň někam dojdeme, než se setmí..." " To bysme měli, no.." a tak se obě holčiny vydaly na cestu... (pokračování příště ...)

NEBO OPĚT HNED :)

 

Jak tak obě holčiny šly, dostaly se na pole." Jé podívej, támhle je zajíček, jako seš ty, Zajunko..." " no jo !"
" pojď, jdem za ním" pobízí Lišmajka Zajunku. "no když já nevím...." " ále, nebuď takovej strašpitel, vždyť jste příbuzní...." Tak dobře" souhlasila nakonec Zajunka. A tak se obě vydaly za zajíčkem. Když k němu došly, pěkně ho pozdravily a vyptávaly se, jak se jmenuje, kolik mu je, od kuď je, kam jde a na spoustu dalších prašténých otázek. Zajíček byl nejdřív trochu stydlivý, ale naklnec se rozpovídal." Ahoj, taky mě těší, já jsem Ušáček a je mi 9. Bydlím támhle v té chaloupce za tím lesem a jen tak se tu toulám....A co vy, holčiny ? " " No já jsem Zajunka a tady tohle je moje kamarádka Lišmajka." Hned se rozpovídala Zajunka. " Mě je 9 a jí je 10....já bydlím daleko, vlastně ani nevím, jak daleko jsem od domova..." a Tak mu Zajunka začala vypravovat, co vypravovala před tím Lišmajce....Lišmajka jim vběhla do řeči. " hele, nechceš jít s námi ? Aspoň nás bude víc a ty zažiješ spoustu dobrodružství s námi...." Ušáček na nic nečekal a hned odsouhlasil, že půjde, jen se zeptá maminky...A tak všichni tři vyrazili k Ušáčkově chaloupce, se zeptat jeho maminky, jestli může jít s nimi...Cestou si povídali, a až konečně došli k Ušáčkově Chaloupce, zeptali se jeho maminky, jestli může jít s nimi za dobrodružstvím. " No, tak dobře, ale dávejte na sebe pozor, všichni tři ! A brzo se vrať ! Bude se mi stýskat ..." rozplakala se Ušáčkovo maminka. " Nebojte se maminko, já se ti brzo vrátím, taky se mi bude stýskat. A vezmu si s sebou foťák abych mohl dělat fotky." " Tak dobře " souhlasila nakonec maminka. A tak si šel Ušáček do batůžku sbalit věci na cestu. Když měl konečně sbaleno, vydali se na cestu, ale než šli Ušáček se rozloučil s maminkou. Když došli do lesa, Ušáček fňukal, že už nemůže a tak si všichni tři sedli na mech, aby si odpočinuli....