Počteníčko

Kate, jméno mé milované sestřičky. Vzpomínám si, jaké to bylo batole. Když poprvé spatřila svět.

,,Loui ! Dělej ! Zavolej sanitku ! Kate už chce ven !" křičel na celý kolo můj fotr. ,,Hm, už volam." zabrblal jsem. Vylovil jsem z kapsy můj "úžasnej" mobil a vytočil číslo sanitky. ,,Už voláš ?!" zaječel na mě. ,,Nejanči tolik, je to dítě.." bránila mě mamka. ,,Je mu 9." nechápavě na ni pohlédl. ,,Ale je to můj syn, takže na něj budeš hodnej!" řekla vážně a vzápětí zaskučela. Na chvíli mě zahřálo u srdce. ,,Haló, v jaké se nacázíte situaci ?" ozval se hlas z telefonu a vrátil mě zpět do reaity. ,,Dobrý den, moje sestřička chce ven od mamky z bříška." řekl jsem. ,,Na jaké se nacházíte adrese?" ptal se dál. Popsal jsem přesnou polohu, jako mě to učila mamka. ,,Děkuji, za 10 minut tam budou." rozloučil se a zaklapl to. ,,Za 10 minut tu budou."zopakoval jsem. ,,Tak pozdě ? Kurva kde sou ?! Na severnim pólu ?!" nervoval se. ,,No tak, Edwarde nevztekej se. 10 minut neni dlouhá doba ..Au !" ,,Jó jasně, to vidim."

Přesně za 10 minut stála před naším barákem sanitka. ,,Už jsou tu." houkl jsem. ,,Jo, to už vim taky." sykl po mně Edward. Mamka jen omluvně porkčila rameny. Edward pomohl mamkce do sanitky. Já ho následoval. ,,Ty zůstaneš doma." zarazil mě. ,,Já ho chci mít u sebe." protestovala mamka. Nemohl jsem si odpusit úšklebek na Edwarda.

V nemocnici jsem ale musel být venku. K mamce mě nepusitli.

 

Po několika hodinách jsem slyšel křik. Bylo to hrozný. Teď kvuli tomu mrněti na mě nebude mít mamka čas.

Začal jsem proklínat Edwarda. To kvuli němu budu sám.

Uběhlo dalších pár hodin a ze dveří pokoje, kde ležela moje mamka, vyšla sestra. Mávnutím ruky mě pozvala dovnitř. Nejistě jsem přišel k sestře a vkročil do pokoje. Mamka ležela na lůžku, celá vyřízená s mimoňem ( má tam být miminem :D ) v ruce. Jakmile mě spatřila, pousmála se a kývla, ať se jdu na svou sestřičku podívat. Vzdychl jsem a šel jsem k mamce. ,,Mohla byste nás sestro prosím vyfotit ?" zaškemrala mamka. Sestra s úsměvem kývla. Vzala do ruky foťák a svak! Vytvořila fotku. ,,Chceš si ji pochovat?" předala mi ji do náruče. Jakmile jsem ji spatřil, znehybněl jsem. Něco mezi námi probliklo a už jsem věděl, že my dva budeme nerozlučná dvojka. ,,Vítej do rodiny Kate!" zašeptal jsem jí do ucha a políbil na čelo. Kate otevřela ta svá kukadla a zavřískala. Má úplně stejný oči jako já... Usmívala se jako sluníčko a pořád natahovala ruce. Byla kouzelná.

 

Tu fotku mám do teď spolu se vzpomínkou. ,,Louisi!" křikl někdo z pokoje, kdo jinej než Kate. Přišel jsem k ní. ,,Ano? Copak potřebuješ sestřičko?" zeptal jsem se tím nejsladším hlasem. ,,Brácha si v pohodě?" povytáhla obočí. ,,V naprostém.." ušklíbl jsem se a pohladil ji po vlasech. ,,Mám tě moc rád." zašeptal jsem a políbil ji do vlasů. Jako před 13-ti lety...

,,Vážně ti nic neni?" podezíravě na mě pohlédla. ,,Ne, co jsi chtěla?" pozasmál jsem se a rozcuchal ji vlasy. ,,Pomoct s .." nedořekla. ,,No ? S.. ?" vybídl jsem ji. ,,Nic." odvrátila ode mě pohled.

,,Děje se něco ?" ušklíbl jsem se. ,,Ne..Totiž.." váhala. ,,Povídej!" pobídl jsem ji s jiskřičkami v očích.

,,Za chvilku pojedeš na Tour a já tu zůstanu sama." pohlédla na mě a oči se jí zaleskly. ,,Aww! Pojď ke mně." vroucně jsem ji objal. Kate se ke mně vší silou přitiskla a tiše vzlykala. ,,Nebul, nebo budu taky!" utěšoval jsem ji.

Najednou se otevřeli dveře od pokoje. Kate to nevnímala. Ve dveřích stála mamka, byla naštvaná. Jakmile nás ale spatřila, zlost z ní vyprchala a dojemně se usmála. Naznačil jsem jí, ať raději odejde.

,,Prosím, řekni mi, že se brzy vrátíš.." zašeptala. ,,o víš že jo. Budu tu s tebou pořád, jakmile to bude možný..." pohladil jsem ji po vlasech. ,,A.." ,,Ano, budu ti pravidelně volat." přerušil jsem jí." ,,Já myslela jesli by ses mohl za mě přimluvit. Chci jet s tebou." ,,Víš, že to mamka nedovolí a byla by tu sama." vzdychl jsem. ,,Ale kdybych tu nebyla tak tu zůstanou taky samy..." odtrhla se. ,,Právě proto si pořídili tebe." ušklíbl jsem se. ,,Hm." zase se ke mně přitiskla. ,,Tak ukaž, co máš s tím krámem." vyprostil jsem se od ní a šel k notebooku. ,,Jídlo!" křikla mamka. Koukli jsem na sebe a pokrčili rameny. ,,Kdo bude dole poslední je lemrouch !" vypískla Kate a rozeběhla se. Já ihned za ní.

,,Pomalu!" křikl Edward. ,,Ale tak je nech. Za chvilku nám odjedou na Tour a my tu budem samy." zastala se nás mamka. ,,Drahá, chtělas říct Louis nám odjede.." ,,Ne. Oba nám odjedou." přerušila ho mamka. ,,Mami to myslíš vážně ?!" vypískla Kate. ,,Ano. Sice vás pár měsíců neuvidim, ale aspoň vy dva budete spolu." pohlédla na nás. ,,To je super! Mám tě tolik ráda !" běžela Kate mamku obejmout. Edward mě vraždil pohledem. ,,Ale budeš na ni dávat pozor, jasný?!" vyhrožovala mi mamka. ,,A né, že nám ji zkazíte!" přidal se Edward. ,,Budu ji střežit jako oko v hlavě, slibuji." pousmál jsem se.

 

Uběhlo pár dní a nastal čas odjezdu. ,,Užijte si to." zamávala nám naposledy mamka a oči se jí zaleskly.

Mávali jsem a nastoupili do letadla. S Kate to bude ještě lepší!
________________________________________________________________________________________