Počteníčko

Cimbuřík byl původně velmi plachý skřítek. Přebýval v nejvyšší věžičce velkého starého hradu a kamarádil jen se svou Amélií.

,,Cimbuříku, nemůžeš být jen pořád zalezlý tady v té komůrce," říkala občas Amélie. ,,Skřítci patří přece i k lidem a hlavně k dětem. Vylez taky někdy na cimbuří a aspoň se podívej dolů do světa."

Cimbuříkovi se nechtělo, ale nakonec se odhodlal a opatrně vykoukl z okénka na věžičce. A to bylo! Na nádvoří pod ním se to hemžilo lidmi a také takovými malými lidičkami, co nebyli o moc větší než on. ,,Těch bych se ani nebál, " říkal si. ,,A co je to za ty barevné plechoé krabice, co do nich všichni nalézají a vylézají?" Amélie mu vysvětlila, že to jsou auta, ve kterých lidé jezdí z hradu na hrad. ,,Copak tu jsou i jiné hrady ?" vykulil se Cimbuřík. ,,No jasně, hned tady přes údolí je další. A ještě větší než tenhle náš. Včera jsem tam byla na lovu, " řekla Amélie.

A Cimbuřík byl ztracen, věžička se mu najednou zdála malá, zatoužil vidět i jiné hrady a zámky a jiné věci, které ještě nepoznal. Přemýšlel, jak by se na ten druhý hrad dostal a nakonec to s Amélií vydumali.

Druhý den časně z rána ho sova opatrně snesla z hradeb dolů před hrad a skřítek se schoval do jednoho autíčka. Vybral si to nejhezčí, červené. Pohodlně se uvelebil na zadním sedadle a spoléhal na starou známou pravdu, že skřítky velcí lidé nevidí, vidí je jen děti, a to jen někdy. Ale přece, když najednou uslyšel hlasy, celý se roztřásl a srdíčko se mu rozbouchalo docela nahlas.

Dozadu k němu si přisedl blonďatý kluk a malá holčička s dlouhými vlásky. ,,A teď pojedeme ještě na ten druhej hrad, jak tam straší! " říkal kluk tatínkovi. Holčička neříkala nic, jen si skřítka prohlížela velkýma hnědýma očima. ,,Neboj se, já tě neprozradím," pošeptala mu.

Dobře to dopadlo, neprozradilo se nic. A hned, jak dojeli k tomu strašícímu hradu, holčička pomohla Cimbuříkovi nenápadně ven auta a povídá: ,,Ty jsi skřítek hradní, viď , a jezdíš si z hradu na hrad na návštěvu, že jo? My jezdíme tímhle naším červeným autíčkem, ale jak se dostaneš zpátky ty ?" ,,Zpátky lítám sovou," špitnul Cimbuřík.


Až tedy někdy pojedete autem na výlet, zvláště pak na hrad nebo na zámek, dávejte pozor. Možná ho také uvidíte. Ale nevyplaště ho !